Městská knihovna Karlovy Vary - pobočka Sedlecká

Stavba číslo:	P05
Název stavby:	Městská knihovna Karlovy Vary - pobočka Sedlecká
Přihlašovatel:	Magistrát města Karlovy Vary
Místo stavby:	KNIHOVNA Městská Karlovy Vary Sedlecká 757 36010 Karlovy Vary
Charakter stavby:	Objekt knihovny je umístěn ve středu sídliště, které tvoří pocitově jeden blok, který je součástí občanské vybavenosti vybudovan
Období realizace (Zpracování projektu):	neuvedeno
Investor:	Magistrát města Karlovy Vary, Ing. Rostislav Matyáš
Architekt:	Atelier Kopecký s.r.o., Ing. arch. Tomáš K o p e c k ý
Projektant:	neuvedeno, neuvedeno
Zhotovitel:	neuvedeno - u projektu, neuvedeno - u projektu
Stavbyvedoucí:	neuvedeno - u projektu, neuvedeno - u projektu

Knihovna Sedlecká

Pobočka městské knihovny na Sedlecké byla navržena jako součást občanské vybavenosti
nově budovaného sídliště na Růžovém vrchu. To bylo budováno na místě bývalé chudinské čtvrti od
60.let 20. století. Výstavba panelového sídliště pro ca 4000 lidí započalo v 70. letech, dokončeno
bylo včetně občanské vybavenosti v roce 1984.

Objekt knihovny je umístěn ve středu sídliště, které morfologií a hmotovým odstupňovánímtvoří pocitově jeden velký blok. Na křížení pěší a automobilové trasy jsou umístěny budovy sídlištnívybavenosti - kromě knihovny i původně samoobsluha, školka, lékárna aj. Ty jsou položeny na vyvýšenéplatformě, která spojuje lávkou dvě části sídliště oddělené zahloubenou komunikací. Čtyřiobjekty na západní straně sídliště tvoří mezi sebou malé náměstíčko, které pokračuje lávkou nadruhý břeh ke knihovně. Původně byly objekty dvoupodlažní. Patro pod platformou, částečně zakopané,bylo obloženo kabřincem a mělo převážně servisní funkci. Byly zde sklady, technické zázemí,v případě knihovny pak výměníková stanice. Patro nad platformou bylo omítnuté břizolitem a bylozpravidla perforované velkými otvory výloh. Jednotnou architektonickou formou a jasným urbanistickýmumístěním na osách zástavby působily jako orientační bod v sídlišti. Od privatizace jsou objektyv soukromých rukou, které se na nich poctivě vyřádily nástavbami se zdobnými vikýřky, vestavbamia přístavbami do té míry, že původní otevřený koncept již není příliš patrný. Nástavbou okolníchobjektů o patro zároveň zaniklo oboustranné předpolí mostu - brána - orientovaná pohledově naKrušné hory. Objekt knihovny je nyní opticky potlačen.S ohledem na dobu vzniku a s tím související použitou materiálovou škálu je samozřejměobjekt morálně dožilý. Daní za velkorysé okenní otvory a absenci jakéhokoliv zateplení je enormníenergetická náročnost objektu. Vnitřní vybavení, které je z velké části původní, je za hranou životnosti.Dispoziční členění na větší množství místností také už modernímu provozu knihovny neodpovídá.Objekt tak již neplní komunitní funkci a slouží primárně pro malý okruh stálých čtenářů. Stím souvisí i absence podružných provozů ke knihovně, nemožnost si dát dobrou kávu, zajít si nacvičení jógy nebo pletení svetrů pro teenagery .Nosný železobetonový skelet objektu, pravděpodobně systému MS-71 (nebo obdobného),je navržen jako univerzální a modulární. Stavěly se z něho malé pavilonové školky ale i polikliniky.Díky tomu je skelet nadimenzovaný na vyšší zatížení a je navržený tak, aby byl jednoduše přestavitelný.Zpravidla je bez vnitřních ani obvodových nosných stěn - případnou změnu dispzic ovlivňujepouze daná světlá výška, pozice sloupů a skrytých průvlaků.NávrhCílem přestavby je udělat z knihovny znovu centrum komunitního života na sídlišti a pozvednoutteď trochu opomíjenou a liduprázdnou část sídliště v živé místo, kde se budou rádi potkávatmístní obyvatelé napříč generacemi.Navrhujeme zásadně vyčistit dispozici tak, aby bylo přízemí co nejvíce otevřené a přestavitelné- univerzální, aby umožnilo konání široké škály akcí. Tak aby knihovna plnila funkci „sídlištníhoobýváku". Navrhujeme zpřístupnit střechu objektu pro širokou veřejnost - jednak ve formě střešníterasy, tak ve formě střešní zahrady se stromem. Tímto zároveň vyrovnáme objemovou dominanciokolních budov sídlištní vybavenosti. Knihovnu navrhujeme obléknout do výrazné kůže z bíléhoperforovaného plechu, která mimo stínění objektu upozorní na důležitost funkční náplně objektu ačástečně odcloní střešní terasy o přímých pohledů z oken okolní ch domů.ProvozVstup do objektu se zázemím knihovníka a komunikačním jádrem přirozeně rozděluje dispozicina dětské a dospělé oddělení v poměru 1:2. Oddělení jsou koncipována tak, aby je bylo možnéjednoduše přestavět. Pevné knihovny jsou umístěny pouze okolo stěn, uvnitř dispozice jsou mobilníknihovny, které lze v případě potřeby přestavět. Vnitřní dispozice je otevřená, jednotlivá odděleníje ale možné uzavřít posuvnými skládacími stěnami. Mohou tak vzniknout 2 samostatné malé sály.V dětském oddělení sál s kapacitou až pro 30 lidí - pro malé přednášky, zájmové kroužky nebomalá setkání, v dospělém oddělení sál s kapacitou až pro 60 osob - pro autorská čtení nebo malépřednášky. Oba sály mají možnost vlastního vstupu přes velká posuvná okna přímo z předprostoruknihovny.Hlavní vstup do objektu zůstává na východní části. Vstupní prostor je převýšený, vstup doknihovny je tak slavnostnější a dostává monumentálnější rozměry. Zároveň má návštěvník přehledo dění v knihovně a na terasách. Součástí stěn komunikačního jádra jsou kromě skladovacích skříníza knihovnickým pultem, drobného depozitu a skladu hraček v dětském oddělení také kuchyňskálinka s kávovarem pro přípravu kávy případně pro prodej chlazen ých nápojů.Hygienické zázemí a sklady jsou vymístěny do suterénu, aby co největší část plochy přízemízůstala zachována pro knihovnu v parteru. V suterénu zůstala zachována jedna pronajímatelná jednotka- rezerva pro zázemí knihovny. Velkými okny se knihovna otevírá do veřejného prostoru, kterýnavrhujeme zkultivovat. Před knihovnou vznikne „náměstí", na kterém bude možné pořádat různéveřejné slavnosti, veselice a kulturní události spojené s knihovnou. „Náměstí" pokračuje zelenýmpásem s alejí a parkováním. Na druhou stranu se knihovna otevírá velikým otvorem směřovanýmk veřejnému prostoru mezi budovami občanského vybavení na druhé straně silnice, které by mělopůsobit jako atraktor. Severní fasáda se otevírá směrem k výhledu na Krušné hory. Umělé osvětleníje ve volném výběru řešeno subtilními skládánými Led svítidli ve východozápadním směru s intenzitoumin. 200lx u knihovních polic a 500lx u prostor pro čtení s s vysokými hodnotami barevnéhopodání. Nad hlavním pultem je zavěšen abstrahující geometrický lustr. Servisní prostory a hygienajsou osvětleny nástropními Led svítidli. V čítárnách a volném výběru je kladen důraz na přirozenéosvětlení. Stínění zajišťuje předsazený fasádní plášť z bílého perforovaného plechu, kterým je obalencelý objekt. Před okenními otvory jsou navrženy okenice, které při zatažení propouští difúznísvětlo. Okenicemi se zavírají všechny otvory včetně hlavního vchodu. Knihovna je tak mimo otevíracídobu zcela uzavřena. Fasádní plášť obaluje i terasy v druhém podlaží. Vytváří tak intimní prostorpod širým nebem. Severní terasa s intenzivní zelenou střechou je určena pro cvičení či odpočinek,jižní terasa dřevěnou palubou je určena ke čtení u stolů, popíjení kávy nebo třeba k menší kulturníakci pod širým nebem. Každá terasa má otevíratelné „okno" z okenic fasádního pláště. Severní máotvor orientovaný k veřejnému prostoru, Jižní má otvor s výhled em dolů na staré město.Součástí celkového grafického systému je logo a označení knihovny, zpracované grafickýmdesignérem pro celou knihovnu v rámci rebrandingu městské knihovny v samostatné zakázce. Naváděcísystém bude obsahovat navigační panel u vstupu, označení regálů a jednotlivých polic a značenímístností. Navrhujeme umístit logo na východní fasádě tmavě šedým nátěrem na perforovanýplech fasády. Nad vstupem do knihovny v nadpraží bude mosaznými písmeny náp is „KNIHOVNA".